moje dcera a můj tchán mají blízko sebe narozeniny. Setkali jsme se u nich, popřáli jsme mu. Oni jí nepopřáli. O dárku nemluvím, mně vadilo, že jí ani nepopřáli. Nestalo se to poprvé. To stejné se synem. U nich to ale neznamená, že jí nemají rádi, oni to už v hlavě neudrží, nějak jim to nedojde...Ale neomlouvá je to, myslím, že základní pravidla by se měly dodržovat.
Vždy jsem od nich dostávala menší dárek než muž. Nijak mě to snad ale nevadí. I kdyby mi dali dar větší, tak stejně vím, že krev je krev a voda je voda. Ale co se týká dárků a všeho, tak se to dost zlepšilo a srovnalo po svatbě. Předtím to fakt dávali jemu, pak nám oboum. Taky tomu rozumím.