Neni to náhoda.
U nás to bylo skoro stejné - ovsem mě nic nedocházelo. Mobilu MM jsem se v zivote nedotkla. Jen jednou v internetové kavárně jsem mu přešla za zády (bylo plno a musela jsem čekat). Aniž bych chtěla cokoliv číst, zahlidla jsem jméno adresáta - jista "Kabatova". A taky jsem viděla extrémně dlouhý mail. Nic jineho, proste jem jen přecházela. Mě psal tak 2 řádky.
Když jsem se naprosto klidně zeptala, nejdriv zatloukal, pak dostal záchvat, ze ho smiruju.
No a po navratu pokračoval tebou popsány scénář - pozdní návraty, dlouhe telefonáty (synovci). Naivně jsem si myslela, ze o nic nejde.
V té době je dokonce nacapala uklízečka, když jsem byla služebně v tiskárně na opačném konci republiky. Byla tak slusna, ze mi nic neřekla.
Na nic jsem nepřišla (nehledala), až mi ten ubožák tři dny před bakalarkami přinesl balík jejich fotek (to už nebyla Kabatova). Všude s našim psem, s jointem a v oblacích marihuanoveho kouře.
Ma s ni dnes dvě děti, náhodou jsem se dozvěděla, ze ji podvádí také. Pripada mu to normální. Naštěstí jsme nemeli děti.