S tím "podíváním se sama sobě do očí" jsem si vzpomněla na jednu věc - ta "dáma", co si ji vzal můj muž za manželku, byla naše známá, posléze jsem ji přilala za přítelkyni, protože mi tvrdila, že je na mojí straně a bojuje za mojí rodinu (tak blbá jsem já byla ) a v jednom rozhovoru mi řekla, že už po několikáté mluvím o mém muži tak krásně, že bude mít problém podívat se mu do očí.... no, ehm, dívala se, a nejen do očí
A teď po 3 letech má tu odvahu psát mému příteli (v jedné vyostřené debatě kvůli tomu, že jsem se před mladší dcerou opovážila důrazně mého ex požádat, aby JI nevodil před náš dům na předávku dětí), že ani já, ani táta, ani přítel neviděli oči mého dítěte, to jen ona a jen to si klade za vinu....
Do jakých očí asi hleděla, když oči mých dětí plakaly, že tu není tatínek???
GRRRR!
Omlouvám se, to jen tak na okraj... Ona dáma je manipulátorka a dokonale vyvolává v ostatních pocity viny...