Kripko, je to možný...
Moc mně štve, bolí a zlobím se, že tím ale byla sebrána poslední a vlastně jediná šance na záchranu rodiny. Protože jsem z hloubi duše přesvědčená, že kdybych neuvolnila (tak krásný, velký, lákavý byt), tak by šance, že se to překonáme a vrátíme se k sobě a děti budou mít úplnou a milující rodinu, byla opravdu velká... Jenže ona nám tu šanci sebrala. V té chvíli to stálo jen a pouze na ní... věděla, co chci udělat a proč, věřila jsem jí... že to byla kapitální chyba, jsem zjistila záhy...