Znam to, nevis co delat, chvili mas vztek, pak litost, motas se v tom. Na vlastni kuzi jsem si prosla podobnou manzelskou krizi. Dnes jsme spolu, jsme stastni a tahle manzelska krize nam ve finale pomohla zacit znovu, paradoxne, tenkrat bych tomu neverila, myslela jsem, ze je to konec. CO muzu rict ze sve vlastni zkusenosti:
1) nejdriv to chce myslet predevsim na sebe, pokusit se nabrat pudu pod nohama, zklidnit se... ja chodila do rodinne poradny, nebyt tamni pani doktorky, zvladala bych to stezi, pomohla mi srovnat se a trochu se zorientovat, nicmene kazde rozhodovani a krok bylo me rozhodnuti, ona mi jen stala nablizku a podporovala me...
2) az dokazes trosku srovnat emoce a naberes trosku pudu pod nohama, rozhodni se, na zaklade predchoziho vaseho zivota, jestli si toho chlapa chces nechat nebo ne, od toho se odviji vse ostatni. Jestli ti on a vas dosavadni zivot stoji za to bojovat. Tak jako tak, at se rozhodnes jakkoliv, ceka te narocne a tezke obdobi, zel... Samozrejme, to same rozhodovani, tzn. jestli chce vase manzelstvi zachranit, musi i on... zel, jemu to muze trvat dyl nez tobe.
3) zatahovat do toho rodice a rodinu neni moc stastne z jednoho prosteho duvodu. I kdybys mu ty odpustila a mezi vama by doslo k obnoveni vztahu a vy byli i stastni, tvi rodice budou mit veliky (pochopitelne) problem ho znovu prijmout. Ale v tomhle bode je zel pozde.
4) Tohle uz tu parkrat zaznelo, ale to ze zapira bych brala jako bod pro tebe. Nechce rozbijet vasi rodinu. Vim, pokrivene, pro tebe nic moc, ale je to tak.
5) Snaz se byt v klidu. Pokud o nej stojis, dat najevo "stojim o tebe, ALE NE ZA KAZDOU CENU". Tim chci rict, ze on by mel od tebe dostat najevo, ze aby si nachal vas obe - tebe a milenku, je pro tebe nepripustne, neco na co nehodlas pristoupit. Staci to rict jednou, on to stejnak vi moc dobre... a pak uz o tom nemluvit. Dat mu cas na rozhodnuti a po dobu rozhodovani o tom nemluvit. Jenomze on milenku nepriznal, takze opatrne. Treba mu taky krivdis, treba ji fakt nema. Ja pisu o etape vztahu, kdy on uz prizna.
6) k duvere - ta se buduje znovu hodne dlouho, postupne. U nas to trvalo 4 roky. Ja se snazila a on se taky snazil. Ale nebylo to ze dne na den. Ani jsem nedoufala, ze se od nej nekdy dockam vety "promin, hrozne jsem ti ublizil, byl jsem hlupak, odpust mi to, moc me to mrzi..." Ale dockala se. Nicmene az po cca trech letech od provaleni.

Moc mi pomohla prezit i kniha od Petra SMolky "NEvera pro podvadene i podvadejici", stoji asi 170 Kc. Prakti cke rady, ktere tam jsou opravdu funguji, ale je to fuska. Take nejsou spatne stranky www.mujvztah.cz

Jak uz jsem psala, bylo to tezke,narocne a xkrat jsem to chtela tenkrat vzdat. Ale ten muj chlap mi stal za to zkusit to. Dokonce nam tahle krize pomohla vyresit problemy, ktere jsme meli pred tim, naucili jsme se spolu komunikovat a vztah je ted lepsi. Netvrdim, ze to tak bude naporad a ze uz nas cekaji jen ruzove zitrky. Jen jsme proste prekonali urcitou problematickou etapu naseho zivota. Takze jak uz jsem psala, jestli ti ten chlap za to stoji, chce to trosku schladit hlavu a byt rozvazna a za sebe radim i nebyt na to sama, zjistovat informace treba pomoci knih nebo v poradne ...