Juldo, u dvouletýho prostě počkat, až vzdor oslabí... Přes vzdor se mi nikdy nic u dětí dokázat nepodařilo, musela jsem je získat pro spolupráci nějakou zábavnou formou. Ať už šlo o samostatné naložení křupinek do misky, obouvání bot, včasné oblíkání... prostě je obejít tak, aby samy chtěly.
Nejsem přítelem lámání dětí, takže je nelámu. Třeba odplenkovávání u nás probíhá naprosto mimochodem, aniž by tomu někdo věnoval extra pozoronost. Kolem toho 10-12 měsíce začnu dítě se suchou plínkou posazovat na nočník, na chvíli, ukazovat ji, jak může zatlačit, u dvou bylo evidentní kadění, takže oba se naučili brzo kadit do nočníku, prostřední měla zácpu, takže tak jsme řešili jiné potíže, ta kadila do záchodu ale po čípku. Mezi roke a 18 měsícem se děti nějak samovolně oplenkovaly, naučily se říkat si. Myslím ale, že platnou podmínkou bylo, že jsem i před tím, i při tom přebalovala hned po vyčurání - neexistuje, abych dítě nechala v plíně, kde je cvrknuto (krom vycházky, samozřejmě, ale i tam mám s sebou náhradní plínu a jak se dítko začne mlít, zkontroluju a kdyžtak přebalím - třeba nedávno jsme přebalovali na staromáku pod vánočním stromem, přebalení je otázka 60 vteřin, oblékám děti tak, aby to šlo rychle...).

Nejsem na to nijak zacílená, po třech dětech mi to běží na pozadí jen tak mimochodem, asi jako jídlo.