Přesně taková byla moje prabába. Nikdy nepracovala, protože v mládí měla tuberu, nikdy po svatbě svého syna (můj děda) nevařila, všechno včetně snídaně jí nosila do pokoje babička. A pomlouvala všude, kde se jen mihla. že ji zavíráme, nedáme jí najíst, křičíme na ni (přitom, když měla náladu, ryla a ryla, pak všichni řvali, málem měli infarkt a ona se smála)... Strašně mi tvůj popis tetičky připomněl tuto babičku . Ještě nám často pomazávala věci výkaly, bleee. Pak se koukala z pootevřených dveří jak mamka zuří. Dožila se 92 let. Takže se máte na co těšit. A co s pomluvama? Normální lidi tomu neuvěří a z těch ostatních si nic nedělej, nestojí to za to.
A jak se o ni staráte? A jak to, že nikoho dalšího nemá, když píšeš o rodičích. Pokud to dospěje k tomu, že to bude neúnosné, spíš bych jí zaplatila ošetřovatelku.