Když je u nás tchyně, tak to berem jako že přijela za dětma a já mám klid na práci... takže většinu času já u compu a ona s dětma peče, hraje si a tak. Já dělám takový ty udržovací práce jako naskládat věci do myčky, vyprat apod.
Tchán k nám nejezdí - nemá mě rád - i když Jenoň tvrdí, že mě respektuje víc, než si myslim

Když jsou u nás kamarádi, tak jim říkám ať jsou jako doma, takže třeba poprvý jim čaj udělám, ale hned ukazuju, kde co je, ať se příště obslouží sami. Nemám teda problém s tim, když si něco vezmou v ledničce, nebo začnou hledat, co by se dalo uvařit k večeři...

Máme i jednoho kamaráda, co ani neklepe, a ten jednou dorazil s mraženýma hranolkama, říká "Ahoj, já si u vás jen usmažim jídlo.", tak já že jo, ale měla jsem zrovna něco rozdělanýho, tak jsem si ho nevšímala v domnění, že pak se třeba sejdem u stolu a pobavíme a najednou on ve dveřích se slovy: Tak já už to mám, dík. A zmizel. Tak jsem se ani nestihla zeptat, jak se octnul v situaci, že byl 6 km od domova a 4 km od nejbližšího obchodu s mraženýma hranolkama zrovna u nás