Pokud oběma partmerům takové uspořádání vyhovuje, jejich věc. U nás jsou peníze společné. Platit si každý "ze svého" vstupenku do kina mi přijde dost divné.
My jsme asi z jiného světa, máme sice každý svůj účet, ale dispoziční právo máme oba i k účtu partnera, já mám kartu k manželovu účtu, manžel k mému nechce. Kupujeme, co je potřeba, pro sebe zbytečně neutrácíme. Nákup bot nebo bundy pro syna manžel registruje, ale neřeší. Podobně když mě jednou za čas (s bídou jednou ročně) chytne potřeba inovovat šatník a klidně utratím několik tisíc.
Opravdu velké výdaje řešíme společně.
Pravda, tohle si můžeme dovolit, nejsme sice boháči, ale s penězi vycházíme a i něco ušetříme. Pokud by bylo potřeba najet na hodně úsporný režim, měli bychom jeden účet a radili bychom se o všech výdajích nad základní nákup potravin a chod domácnosti.