Zdravím,

budu nepopulární, ale to mi je jedno.

Nemáme auto a dcerku jsem přestala vozit v kočárku v 21měsících (a to začla chodit až v 16měsících). Byl únor, sníh, a poslední měsíc až dva se vezla v kočáru tak jednou za dva týdny, protože se prostě nedalo projet. A to jsme pěkně prosím i turisti, takže slečna holt chodila, co neušla poponesla se v krosně, nákup jsem nosila v batohu (je fakt, že nekupujem kartony mléka a 10pytlů mouky).
Barák taky nemáme, tedy ani zahradu, a bytové typy nejsme. Jsme pořád někde venku, výletíme se psem, na placatění na hřišti nás neužije. Slečinka prostě chodila a zvládla to bez cavyků.
V létě, v 6letech ušla téměř 30km po horách a druhý den si dala obdobný výlet naprosto bez problémů. Podotýkám, v průběhu cesty hopsá jak kamzík a zpívá si.

Závěr. Rozhodně se nechlubím, jen popisuju realitu.

Pokud dítě naučíte vozit si zadničku v kočárku do 4let, pak ho přesunete na elektrické autíčko a pak ho všude vozíte autem, fajn. V tom případě je nutné kočárek, ideálně nějaký pohodlný.
Pokud si myslíte, že chůze a pohyb venku je přirozená součást našeho života, tak se na kočárek vybodněte, přetrpte pár divadel typu "já se chci nosit" a ušetříte nejen pár korun za kočárek, ale zjistíte, co všechno se dá pěšmo zvládnout.