Suzan, souhlasím. Ani 15leté děti bych nesvěřila nikomu cizímu, natož abych je poslala do nějakého sběrného tábora atd. Jinak se svýma 48-50 kg samopal taky neunesu, tank neuřídim, nerozpoznám souřadnice a v rámci pracovního nasazení se jsem ochotná angažovat pouze dobrovolně a nikoliv tam, kde by mi to bylo proti svědomí či tam, kam by generál nepustil ani svého psa, protože by na následky škodlivých látek za měsíc pošel.To by těm dětem asi bylo k ničemu, že bych zůstala v jejich dosahu. A to tenhle zákon bohužel umožňuje - odmítneš a jsi mrtvá během minutky. A já už fakt vidím, to co tady popsala Ela, že na konci války nějaký cvok vše vsadí na jednu kartu a bude mu fuk, že ztráty budou i omdesát a více procent. Někdo tu jeho moc opravdu kontrolovat musí, takže proč bychom si my ženy to právo dobrovolnosti neměli ponechat a svým chováním mu nepřímo moci tak ukázat svůj názor. TJ.že prostě nebude pobírat metály za případnou výhru ve válce, po níž zůstala jen spálená země téměř bez živáčka. Nebo že si po prohře nebude vyhřívat kůži na bahamách s Koženým. My nepovoláni jsmě asi opravdu něco jako voliči - regulační mechanismus v demokracii, tzn. politiku, zvořeš to, už tě nezvolíme a jednáme jinak.

Ps: Navíc ten zákon ani neřeší, kdo se postará o širší rodinu (rodiče aj.) či jí zabezpečí finančně, materiálně. Ve válce obvykle nechodí sociální dávky, důchody--- peníze nestačí, když se jen zbrojí. Takže já cítím bližší povinnost k těmto osobám než k armádě a případným diktátorům.