ja bych se tech snu nebala..pokud je aspon trochu pravda,co jsem psala predtim,tak je to vlastne pekny..ze jste stale,v podvedomi spolu..

Me takhle navstevoval kamarad,co spachal sebevrazdu,ale zacalo to az po par letech..ze zacatku sem z toho byla spatna,desilo me to (ty navstevy nebyly jen o snu,ale to nebudu rozebirat neb bych byla asi za magora),ale po asi mesici (bylo to taky kazdou noc,ja byla nevyspala a rozlamana),kdy jsem teprv pochopila,ze je to on,se mi ulevilo..dal to trvalo,kazdou noc,dokud sem neco nevyresila,takze skoro rok,a kdyz to prestalo,pristihla jsem se,ze mi to i chybi..asi su fakt magor.ale me to davalo pocit bezpeci..