Tohle je podle mě hodně těžký, pokud se o sebe neumí postarat a starají se ostatní, tak se dá těžko nebrat v potaz jejich názor. Já tohle brečení, když se sama rozhodnu pro takový čin moc nechápu, taktéž nechápu zoufalé deníčky "anjeliků" a roky pláče, kdy rodiče sami šli na přerušení např. z důvodu nějaké VVV. Vím že je to nepopulární názor, ale fakt se mi nedaří tohle pochopit. Můžu brečet, že miminko je postižené, ale brečet leta nad svým rozhodnutím pro potrat... no nic, to už jdu mimo téma, dost jsem nad tím přemýšlela.