Je fakt, že ta doba za totáče byla v tonhle ohledu úplně jiná. Vzhledem k tomu, že o nějakém cestování nemohla být moc řeč a pokud holka nechtěla na vysokou, tak jí stejně čekala jenom práce na několik let a pak se předpokládalo, že se brzy vdá a bude mít děti. Takže co si pamatuju, jak holky vyprávěly, o oznámení těhotenství u nich doma: Nejdřív hrozná scéna, jak si zničily život a ať nepočítají s tím, že se jim o dítě budou starat a co tomu řeknou lidi,...a za pár hodin už přemýšleli o praktických záležitostech :"tak já se s taťkou přestěhuju do obýváku, bráchovi necháme pokojíček a vy si vezmete naší ložnici a večer už přemýšleli koho pozvou na svatbu. Rozhodně se to nebralo nijak tragicky.