No, popravdě, já v mužích nikdy pocit, že by mě měli ochraňovat, nevzbudila... mě vždy brali tak nějak rovnocenně, a mě by ochraňování vůbec nevadilo
Ale my se doma ochraňujeme tak nějak vzájemně nakonec... můj muž ví, že u mě má domov, že tu jsem pro něj, a já vím, že on mě ve štychu taky nenechá... pokud by i tento vztah z jakéhokoliv důvodu skončil, budu na to vzpomínat v dobrém, jako dobře strávených deset společných let... teda, doufám, že víc...