Petro,
to musí být každýmu rozumnýmu člověku jasný. Ale prvotní je vůbec něco napsat. A to ještě tak, aby s tím člověk sám byl spokojenej. Pak bych teda řešila to ostatní. A kdyby mi to nikdo nevydal, tak to dám na internet. Je mi to vlastně ve finále jedno. Když jsem psala povídky, tak byly pro kamarády nebo jen tak pro mě, že se mi zrovna chtělo něco spisovat. Ono všeobecně u všech uměleckých činností musí člověk předpokládat, že se úspěch nemusí dostavit a že se tím neuživí a bude to více méně dělat jenom jako svůj koníček.