Jsem ze tří dětí nejmladší. Ségra je o 8,5 a brácha o 6,5 let starší. Jako malou mě milovali a starali se o mě. Bránili mě, bylo bezva, že jsem se třeba už ve 12 dostala na folkový fesťák, kam bych normálně sama nemohla. Myslím, že s bráchou jsme si moc nerozuměli až jemu bylo tak 19-23, pro kluka nejhorší puberta či co. Rozhodně nesouhlasím, že by jsme se dali dohromady až jako dospělí. Všichni mí spolužáci měli sourozence tak o dva roky od sebe a vždy bylo období, kdy se nesnášeli a byli se. To já jsem nezažila. Za mě jen doporučuju.