Jé, jak já tě chápu. V páté třídě jsem měla na celé škole ostudu, protože při školní zubní prohlídce jsem na zubařku řvala "Nesahejte na mě nebo vás zabiju!". Vykoledovala jsem si zápis do karty "Nelze vyšetřit, přijde s rodiči." Zubní prohlídky byly moje noční můra.
Po revoluci, když jsme si mohli volně zvolit lékaře, jsem se přehlásila k rodinné známé, která pro mě měla pochopení, byla citlivá, prostě v pohodě. K ní chodím doteď, dokonce pravidelně 2x ročně. A Jen jednou jsem jí tam málem omdlela, když mi řekla, že ty dvě osmičky prostě musí pryč, když rostou do boku a ne nahoru. Ale i to se mnou zvládla.

Nepíšeš sice, odkud jsi, ale přeju ti, ať brzo najdeš někoho, kdo má pochopení a svého strachu se tak jako já zbavíš.