Radko, rozumím a jak!!!
Já nebyla u zubaře přes 10 let. Problémy jsem teda neměla, ale ten kámen!
Ani jsem se tak nebála zákroku jako toho, že dostanu vynadáno, že nechodím, jako kdysi od svého gynekologa.
Jenže jsme se pak přestěhovali a začali chodit k jedné zubařce tady u nás celá rodina, včetně malýho. A šel manžel, šel malý (celkem bez potíží) a já nešla. A najednou jsem se začala bát, co malej na to, že maminka nechodí. Že se mě jednou prostě zeptá, proč já nejdu (bylo mu už 5, tak bylo jasný, že si toho všimne). A já byla šťastná, že on chodí a bez potíží pusu otevírá (jinak se cizích hrozně bál).
Ale naše paní doktorka je fakt skvělá. No a a nakonec jsem zjistila, že je to maminka mého někdejšího kolegy z dětského tábora, se kterým jsem jezdila x let