Na sebe také myslím To jako já se ošidit nenechám Ale teď se zakročit muselo, protože nikdo nevěděl, co se s tátou děje, kde je celou noc a jestli ho nevyhodí na ulici. To jsem teda musela zatnout zuby a trochu zabojovat, ten týden to bylo jako se starat o další děcko. Ale je to přece jen můj táta a věřím, že to potřeboval, poučí se z toho a pak pomůže zase on nám. No a pokud ne, tak to byla poslední šance, kterou ode mě dostal a ví to.