No, tohle, Pavlo, je fakt ekonomické domácí násilí a v tom smyslu ty jsi oběť jeho jednání (a váš syn).
Ke kolapsu u něj dochází z lakomství, bojí se o svý peníze!
To by mě zajímalo jak to dopadlo tohle.
Poněvadž mi to připomíná můj život před pěti lety. Na všechno říkal že nemá. Ale měl novej telefon. Když mi něco vadilo, řekl, že mám být ráda že mám kde bydlet. A peníze, který někde měl, byly firmy, ne jeho, vždycky uměl něco vymyslet, abych nemohla nic říct. Nikdy jsem nezjistila kolik má nebo nemá peněz. Pak si zamykal i pokoj, abych tam nemohla. že by mi vzal dítě do péče, taky tvrdil. dítě bylo malinké, o práci jsem nemohla ani snít. vyčkala jsem než šlo do školky a odešla..
Jinak vím že spousta lidí zvláště chlapů využívá svou nemoc aby se po nich náhodou nic nechtělo. A Ty mu na to skáčeš, děvče! Taky jsem měla "partnera" s boreliozou a vždycky se mu strašně přitížilo, když jsem něco potřebovala. Zatímco žena nemá nárok být nemocná a předhazuje se jí, jaká je to na mateřské pohoda.
Jak se jednou podíváš snaše do očí, jestli se k ní Tvůj syn bude chovat stejně?
Co říkáš synovi, když jste doma, Ty makáš a tatínek je u moře?
Poradím co s tím vztekem. To je na pořádnou práci psychologa, ty Tvoje pocity viny, když máš vztek, že Tě ponižuje přes peníze a ovládá!