Bylo mi 14, když mi umřela máma a moje pocity byly hodně podobné. Měla jsem pořád dojem, že žiju ve snu. A také jsem začala mít pocit tíhy, která na mě leží. Jako že já jsem ta silná, která musí podržet ty ostatní. Je to chyba. Máš nárok na smutek, máš nárok na slzy. Nezadržuj svoje pocity. Když chceš být sama, buď. Ale snaž se i žít "normálně". Pokud o tom chceš s někým mluvit, mluv. A určitě je dobré vyhledat psychologickou pomoc.