Uši mě taky napadly, ale zkoušela jsem vytvořit podtlak a uvolnit a nic, takže snad je jen otrávenej z toho, že už jsme 3 dny doma. Jinak před chvílí zase hodil hysterák, že mu nedovolím umývat si ruce v čaji, tak jsem ho dala asi na 1,5 min do postýlky, zavřela a docela mi to pomohlo, uklidnila jsem se, on teda plakat nepřestal, ale mě přešel ten nával vzteku a zase jsem byla schopná dívat se na něj jako jeho máma a ne nějaký neurotik.

Jinak já vím, že existuje spousta dokonalých matek, které nikdy neztratí nervy (to nemyslím ironicky, pár takových znám), ale prostě každý má jinou osobnost, tak jako vy nikdy nepochopíte mě, tak já nikdy nepochopím vás, jak to děláte, tak se zkuste nepohoršovat nad tím, že mi může vlastní dítě lézt na nervy. Já ho miluju, ale tohle období je pro mě extrémně náročné.