Ahoj Dojanko,

malý určitě příští týden do školky nepůjde, od zítřka mám ošetřovačku, ten pátek mám omluvený, že jsem byla u lékaře s dítětem.

Béda je bez teploty, ale jakmile je trochu víc v pohybu, jako například teď, že tady lítal, tak se tak strašně rozkašle, ale tak hrozně, že ho to nutí až ke zvracení. To ho tam tak dráždí nějaký hlen???

Já mám stejně obavu, aby to nakonec neskončilo na atb., uvidíme zítra, jak ho dr. poslechne.

S tím strejdou je to hrozně smutný, vůbec nechápu, že se ta teta nepostará, když bydlí hned vedle. Že se nepostará ani ten bratranec, to je hrůza.

A říkáš, že tomu strejdovi je 84 let a je už takhle špatný....tak to je úplný zázrak, že mému taťkovi bude v únoru taky 84 a ten se ti drží úplně suprově - je pořád samostatný, chodí do města vyřizovat si svoje věci, pořád udržuje kontakty s bývalými kolegy, chodí do zahrady něco vždycky uklidit apod. Akorát že moje mamka nevaří, takže já mu vždycky po ní posílám nějaký jídlo, aby nemusel vyloženě každý den do toho města na jídlo. No s tím vařením to je samostatná kapitola - ale mě to ńevadí, stejně toho vždycky uvařím víc...

My moc takhle příbuzných nemáme, taťka je z vesnice asi 120 km od Brna, tam mám bratrance a sourozence, ale všichni jsou daleko starší než já, to je všechno přes jednu generaci, taťka byl ze 6 dětí, tak tam příbuzné máme, ale moc tam nejezdíme. Mamka byla jedináček, takže z její strany nikdo. A už dávno jsem bez babiček a dědečků.

Akorát mám nejbližšího toho bráchu, a jak jsem tu psala - kvůli švagrové s ním nemluvíme a nestýkáme se, je to hrozná škoda, protože s ním jsem mívala vždy suprové vztahy - i když se ženil 10 let po mě, tak pořád jsme se setkávali a chodili spolu i do kina, představ si!!! Švagrová prostě totálně utnula veškeré vztahy, které se jí nehodí "do krámu", bohužel. A ten brácha je s prominutím takový tele, že se nedokáže postavit a říct, že třeba na víkend přijede sám a hotovo. Pořád okolo ní musí "ocmrdovat", nechápu to.

My se s mužem máme pořád hrozně rádi, mám na manžela štěstí, ale taky vzájemně jeden druhému poskytneme volnost či jak to říct, prostě když někam chci jít sama nebo bez něho s klukama, tak se domluvíme a hotovo. Nechápu, o co té švagrové jde - aby jako náááááhodou brácha nešel k nám, když je tady u rodičů nebo za kamarádama. Ale je to jeho věc, jsem zvědavá, jestli ho bude celý život bavit, pořád okolo ní tancovat a nemít žádnou volnost a svobodu.