Mí i manželovi rodiče bydlí přes 100 km od nás. V něčem je to nevýhoda, ale celkově to asi stojí za to. Když jsem u nich na návštěvě, vadí mi, když mi máma ustele postel, ve které jsem spala. Když mi přemístí bágl "aby se o něj neumazala zeď" ... Nedávno mi syn na připomínku, ať si nezničí novou hračku, odpověděl: "To nevadí, babička mi koupí novou ..." Já si teda v zásadě nestěžuji, jednak je tu těch 100 km a také jsou to ještě stále prkotiny a na těch podstatných věcech se domluvíme, rodiče mě docela respektují. Ale chápu, že ty máš peklo.