Holka, to mas tezky. Moje deti zas maji dojem, ze nemam zajem. Ja k nim jdu, jen kdyz mne vyslovne pozvou. Deti pohlidam, jen kdyz mne vyslovne pozadaji, a to s radosti. Kdyz vidim kupu vypraneho pradla, zeptam se, jestli to muzu slozit (Nezehlim). Jestli muzu umejt nadobi. Zeptam se, jestli s detmi muzu ven. Jestli dite muzu zvednout. Jestli dite muzu nakrmit. atd atd atd. Je to jejich domov, at si to delaji, jak chteji. Ovsem kdyz jsou doma u mne, delam to po svym. Na deti jim nesaham, nic nekomentuju, ale v kuchyni jsem kral - vydrzim i poznamky, ze kdybych nemusela vsecko mit po mym, nemusela bych bejt tak ustvana (=nastvana). To maj od byv. manzela, ten aby nic nemusel, halasil, ze vse musi byt po mem.
On se clovek nezavdeci, at dela, co dela. Rikam si, jestli mne nepovazujou za takovou babicku, co ma svoje zajmy a na rodinu kasle.
Generace spolu nemaji zit, dneska je jina doba, mladi jsou ve stresu, my to delaly jinak, a musime proste opustit scenu vcas. A to neni nijak jednoduche!!!!!