Dcera má lehké ADHD a i po odkladu je dost "pracovně nezralá", což pro nás znamená docela nervy. Dostávají v 1.třídě denně 2-3 úkoly (vždy čtení, plus matika, psaní nebo oboje). Čtení obvykle 2 články ve slabikáři, z matiky 1-2 cvičení (kolem 10 příkladů), písanka obvykle 4 řádky. Vzhledem k tomu, že už ze školy přichází úplně urvaná, tak je to pak o pláči, vztekání, přesvědčování a kolikrát i následném omluvném vzkazu paní učitelce, že jsme všechno nestihli (bez scén to má tak na 40 minut, se scénami klidně na 2hodiny). A průběžně má ještě nalepovat obrázky k právě probíranému písmenku do velkého sešitu. Plus příprava tašky - penál věčně zeje prázdnotou, takže najít nové náhradní tužky, pastelky, vše ořezat, gumu, lepidlo, však to znáte. Vzhledem k tomu, že máme ještě dva třeťáky a mimino, tak mám až do večeře o zábavu postaráno. Běžně kolem půl druhé ráno sedím na koberci a kontroluju aktovky (i jeden ze synů má ADHD, takže mu věčně chybí polovina věcí a ani to netuší, naopak na neobvyklých místech nacházívám svačiny v různém stadiu rozkladu).
Když byl jeden z kluků v 1. třídě, paní učitelka jim nakládala taky tolik (ovšem aspoň měli volné středy), ale rodiče na třídních schůzkách se ozvali a pak už dostávali jen 1 nebo 2 velmi krátké úkoly. Volné středy mají dodnes oba (každý je na jiné škole).