Známe známe, k roční a tříleté ještě pětileťák, který se neustále ptá, jak funguje lodní šroub nebo kde se mu mohla ztratit jednička z lego city (tady v tom chaosu)
Krom stavění+bourání ještě funguje: posílají si po zemi balón, čteme si obrázkové knížky a každé dávám otázky podle věku (jakou barvu má...? ukaž pejska), tříletka spouští roční mnam mnam bobik apod na Youtube), honi se po čtyřech po obýváku a bafají na sebe, udělám jim domeček ze stolu a deky, skluzavku ze stolu opřeného o křeslo, mají tašku šátků a ty si dávají na sebe, na hlavu..., vyndají si kuchyňské nářadí a "vaří", když s tímtéž bubnují, tak emigruju, malá má kufřík plný zvířátek a starší se jí postupně ptá jak kdo dělá (ale to dělá kvůli mně, když ji poprosím, aby ji zabavila). Tak nějak v tomhle stylu, ale úplně samo od sebe jim to ještě nejde, házím nápady, z povzdálí sleduju, občas odtrhávám od sebe, chválím starší... Ale mám zkušenost s pětileťákem a tříletkou, ře to bylo v tomto věku totéž a tak asi od 2,5 mladší je to mnohem lepší (souvisí to i s tím, že ti mladší musí trochu pochopit pravidla fair play...)