Přidat odpověď
Já s Mankou souhlasím, i když určitě existují exempláře, které jsou zodpovědné už v 25ti letech.
Můj o 14 let starší manžel byl v 25 letech dost divoký, rozum začal dostávat až k třicítce a dále.
Jsem si jistá, že kdybych ho potkala v jeho 25 letech, že by se mi líbil, ale společný život by byl průšvih... (já tou dobou naštěstí ještě tahala kačera). Vím o několika jeho známostech z mládí a pokaždé to byl průšvih (on divoký, pořád někde pařil, nechtěl se vázat).
No a jaký je z něj teď spořádaný taťka (teď je mu 55, jsme spolu skoro 20 let) - prostě s věkem se člověk často zklidní, srovná si hodnoty, je vybouřený z mládí. Kdyby se stal taťkou v 25ti, tak si myslím, že by ta žena musela být svatá, aby s ním vydržela.
Možná ve starším věku bouří ti, kteří byli příliš zodpovědní v mládí, oženili se v 25ti a teď mají pocit, že jim něco uteklo...
Já bych do výrazně mladšího nešla, zas taková krasavice inteligentní nejsem, abych si myslela, že jednou nezatouží po mladém mase... I když, kdyby mi bylo 65 a jemu 60, tak tam myslím už ten věkový rozdíl není takový jako 30 x 25.
Předchozí