Breb,
mně nevadí, že všechno musím chápat jen já, nejsem bojovník, nehádám se, obvykle slovní agresi ustupuju... v tom není problém. Mně je to prostě jenom lidsky líto, samozřejmě vím, že s tím nic neudělám, že se máma nezmění, ale neumím se povznést právě nad tu lítost. Necítím se ublížená, je mi to líto ZA NI, ne za mne. Je to úplně zbytečnej pocit, ale jak se ho zbavit, to netuším.