Mám jednu opravdu dobrou kamarádku a s ní propírám své problémy. Tedy nejenom manželské, prostě všelijaké. Je opravdu fajn a nikde to nešíří. Vyposlechne mě, já zas na oplátku jí. Občas si udílíme nějaké rady, ale většinou je to jen o tom vyposlechnutí. Člověk se občas potřebuje vypovídat. Za psychologem bych šla, pokud by to bylo něco vážného, ale to mě naštěstí nepotkalo. S tátou probírám třeba věci kolem dětí, partnerské ne. Ono taky jsou to spíš věci v rovině běžného naštvání, manželství máme hezké.