Jsem na prášky. Odtáhla jsem v synově pokoji skříň a za ní - mokrá zeď a omítka opadaná až na cihlu. Pokoj sousedí s koupelnou, ve zdi vedou trubky. Koupelnu jsme vloni předělávali, je evidentní, že se něco nepovedlo. Ve spodním patře jsou zdi obložené speciálníma panelama, vlhko bude pod nima určitě taky.

Nikoho z řemeslníků, co to tehdy dělali, doma už nechceme ani vidět, bylo s nimi spousta problémů a některý věci po nich bylo třeba opravovat - jak elektrika, tak zedničina. Nejschopnější se jevil instalatér, ale toho uháníme kvůli opravě topení už několik měsíců a asi už nedoženeme. Jak je vidět, tak zas tak schopnej taky nebyl.

Je mi zle, když přemýšlím, co všechno bude oprava obnášet, až to zejtra řeknu chlapovi, asi to s ním sekne, obává se tohohle od tý doby, co řemeslníci odešli. Když si představím zase to bourání a komplikace hlavně s dolním patrem... Sakra!