Jsem mrtvá.
Zima je pro nás každoročně utrpení a každým rokem se to zhoršuje. Dnes jsem musela se synem k lékařce. Jelikož, ale není možné tam zaparkovat. Vzala jsem syna do nejpřijatelnější varianty - inv. vozíku. Přeci jen má velká kola u kterých je největší pravděpodobnost zdolání velmi štědré sněhové nadílky. Omyl! Po chodnících se nedá jet vůbec. Po silnici s velkými obtíženi a strachem které auto bude to naše osudové. Je fakt, že jako lapač na muže to nebylo špatné. Nejeden se mi vrhal na pomoc, ale jako sedřená matka jsem nebyla příliš okouzlující.
Představa, že mám v tom vodit syna denně do stacionáře je
. Ještě horší je však představa, že bysme kvůli sněhu měli být denně zavřeni doma. Navíc s hyperaktivním mladším synem.
Prosím, hoďte mi do placu nějaké tipy, jak v zimě přesunujete své děti? Ať už zdravé nebo postižené. Musím něco vymyslet, ale sáně mi asi neprojdou - syn bez opory nesedí.