Mám z předešlého manželství jednu dceru (mladší školní věk). S přítelem spolu chodíme rok a začínáme přemýšlet o společné budoucnosti. S dcerou mají hezký vztah,přítel vlastní děti nemá. Otec si dceru bere 2x do měsíce na víkendy a na půlku prázdnin, v týdnu ne, protože bydlí dost daleko od nás. Jeho maminka si ale vnučku bere k sobě hodně, je sama a další vnoučata má taky daleko (děti švagra, žjí v zahraničí). Otec jiné děti nemá a myslím ani neplánuje. Moje maminka vídá dceru málo. Není příliš babičkovský typ, vídají se zřídka a spíš tak odpoledne do cukrárny nebo jednou za čtvrt roku na jeden den o víkendu jdou někam do ZOO nebo na nějakou kulturní akci. Maminka přítele viděla moji dceru zatím jen jednou, když jsme ji jeli navštívit na chatu o víkendu. Ale pokud se vezmeme a začneme spolu žít, budou ty kontakty samozřejmě častější. Trochu se toho bojím, z okolí slyším hodně špatných případů kdy to nefungovalo a ty děti z předešlých vztahů na to doplácely. Tak mne zajímá, jaké s tím máte zkušenosti vy a jak to bylo u vás. Jak se nevlastní prarodiče k těm dětem chovají,chápu že to je všude jinak, ale potřebuju slyšet něco pozitivního. Dcera je hodně citlivá, přítulná, taková čistá duše a asi by hodně těžko snášela, kdyby jí někdo dával najevo, že je někde navíc nebo tak. Je šance, že ty vztahy budou fungovat normálně?