Nazdar Marku,

je naprosto jasné, že ti většina ženských dá za tvé úvahy pěknou nakládačku. Pro ně je to prostě nepochopitelné, mají odlišné myšlení, ani horší, ani lepší, ale odlišné. Pro ženy je při nevěře největší ohrožení, že dotyčný zdrhne za jinou a ona bude opuštěna, pro chlapa je problém už onen skutek sám o sobě. Proto nedokážou pochopit, co vlastně řešíš.

Já naprosto chápu, jaký mrdník v hlavě máš, jaké pocity cítíš a jestli to bylo před osmi lety nebo týdny je naprosto fuk. Nevěra je vždycky obrovský zásah do psychiky. Na své pocity máš nárok, ať jsou jakékoliv a žádná pipi ti to nemá nárok vyčítat. Za co ale si odpovědný, jsou tvé slova, skutky a chování. Je zcela na tobě, jestli se rozvedeš, nebo ne.

Měl bys ale vědět, co tě v případu rozvodu čeká. Tvá manželka, pokud není výjimkou, ti určitě nedá nic zadarmo. Natož, aby si připustila, že vás do oné situace dostala ona. Pro ni to bude - no, bóže nevěra před osmi lety. A přisype navrch pár historek o tom, jakej si byl bídák. Nastoupí na tebe sociální pracovnice a soudkyně, které budou stát hádej za kým? Podle diskuze asi víš. Přijdeš o bydlení, budeš platit alimenty na tři děti, možná budeš mít vůbec problémy se s nimi vídat. Na spravedlnost zapomeň. Když se podíváš blíž do svého nitra, tak zjistíš, že rozvod, kterým se oháníš, má být vlastně jakýmsi trestem pro ženu. Jenomže vytrestáš kromě ní, taky dost sám sebe.

Pokud se rozhodneš zůstat, musíš se snažit své pocity "přeprogramovat". K tomu nech ti pomáhají následující argumenty:
Tvoje žena toho lituje. Vybrala si tebe přo život. Nemůže minulost změnit a nemá to jak odčinit, i kdyby stokrát chtěla. Vystavila ti bianko šek na tvoji případnou nevěru, až se ti naskytne příležitost.
Možná někam zmizni na nějaký čas, ať se můžeš dát dohromady. Nejhorší co můžeš udělat je ve vztahu zůstávat a přitom vás oba dva dusit.