Aby rodiče kontrolovali dětem indexy ostatně chtějí i u dětí na gymplu. Já ho vidět občas chci, abych měla věci pod kontrolou.

To že nemá úkol nebo se nenaučil báseň problém je, když se to děje dost často.

Zapomínání je spíš, když si člověk nedonese nějakou pomůcku nebo včas nekoupí a pak už není možnost ji sehnat.
Trochu kombinace s lemplovstvím a lajdáctvím.

Já mívala na základce nejvíc poznámek z holek, typu - úkol, co měla mít dávno vypracovaný si psala při hodině ve škole, ruší hovorem a tak. Učila jsem se relativně dobře, zbytek šel na úkor toho, že zábavnější bylo číst si doma knihu než dělat úkol nebo že jsem se ve škole nudila.
Ve čtvrté třídě jsem řekla doma, že se ve škole nudím, otec to řekl třídní učitelce, takže ta pak před celou třídou konstatovala, je tu mezi námi někdo, kdo se ve škole nudí.
Cítila jsem se dost trapně, protože jsem věděla o kom je řeč.
Nicméně mě rodiče za výjimečnou nebo osobnost díky tomu nepovažovali, spíš jsem se obávala co zase bude až s něčím takovým přijdu nebo donesu poznámku.
Na gymplu jsem to dotáhla k "nevýjimečné" ředitelské důtce za odchod ze školního koncertu. Taky to byla nuda.