V červenci budou dceři 3roky a taky nemluví
, jsem z toho čím dál víc nervoznější, zvlášť když na to začíná reagovat okolí údivem. U naší(jinak skvělé) dr.nepochodím, pozorovala ji a říkala, že prostě nemá potřebu, že všeho dosáhne po svém, ukazuje+citoslovce. Jinak je prý v pořádku i mně se zdá, všemu rozumí, pamatuje atd. Budeme to prý řešit nejdřív za rok
Tchýně na mě tlačí, ať jdu k nějakému psych.,tak se pořád odhodlávám. O podpůrných prostředcích jsem neslyšela, takže neporadím