Přidat odpověď
" Žije v iluzi, že mu prostě bude všechno pořád procházet a že všechno nějak zachrání tím, v čem je dobrej. A to, že mu jeho nejbližší tvrdí pravý opak a občas dokonce i způsobem, po kterým se rozbrečí a jde se zamknout do koupelny s ním nehne, jen na tu chvíli, co brečí v koupelně. Jakmile vyleze, je vše zapomenuto a jede se dál"
A máš pocit, že jste mu promíjeli něco, co se promíjet nemá a teď je z toho překvapenej? On si to v tý koupelně nějak přebírá a je dobrý, když vyleze a jede dál. Tady bych ho možná zkoušela odchytit a chtěla znát výsledek, proč se zavřel a k čemu tam došel.
Jinak je ale asi pro dítě přirozený, že se zachraňuje tam, kde má jistou půdu pod nohama, kde nemůže být trestán a kde naopak ví, že bude přijat.
Předchozí