Je těžké brát své dítě takové, jaké je. Tím, že do něj promítáme své zkušenosti a ambice, tím mu jeho cestu nijak neulehčujeme. Dala bych si pozor na rady typu "přitvrdit". Svého času jsem na takové rady dala (a bylo to si také zhruba kolem třetí třídy). Ve výsledky se u syna objevily neurotické problémy, tik u oka, neustálé pokašlávání. A tehdy jsem pochopila, že on by mi i rád vyhověl, ale prostě to nedokáže. Bylo to, jako chtít po kulhajícím, aby kulhat přestal a tvrdit mu, že kdyby se snažil, tak by nekulhal. Ano, trpělivou rehabilitací je možné stav zlepšit. A stejně tak si myslím, že je třeba postupovat i v duševní oblasti. Trpělivou mravenčí prací spojenou s empatií a pochopením. Tlak vzbuzuje nejen protitlak, ale i deformace.