Jitu,
těžko říct, asi v důslednější kontrole povinností. Jenže - já můžu dohlídnout jen na to, co si syn zapíše. Dost často se stane, že přijde domů s tím, že má úkol, ale neví jaký, protože si ho nezapsal, tak děláme něco jinýho a do notýsku píšeme omluvu. Prosila jsem ho, ať si vezme telefon na nějakýho spolužáka, aby bylo komu zavolat... zatím to neudělal.
Teď jsem s ním procházela tu žákajdu. Poznámky typu "krká při čtení" už nějak odmítám řešit, jeho odpověď je, že to nedělá schválně, ale nedokáže ovládat přirozené reakce organismu. V češtině x pětek za zapomínání, ze čtvrtletní práce jednička. De facto všechny blbé známky jsou jen kvůli tomu, že něco zapomněl donést, opravit, naučit se.
Ta učitelka samozřejmě vidí, že syn není idiot, ale lempl, který to má na háku a ještě má neustále komentáře, dotazy a ironické poznámky...