Přesně popsáno ostatními. Dodržování hranic - a to hranic, u kterých aspoň trochu rozumí, proč tam jsou - vede k tomu, že si je zvnitřní a nebude je překračovat, ani když tam nebudu jako dozor. Důleřité je, aby ty hranice dávaly smysl, protože pak budou dávat smysl i dítěti a bude umět i abstrahovat do situací, na které ještě nenarazilo.

Vyžadování poslušnosti bez ohledu na smysl - jen proto, "že jsem řekl" - může vést do pekel: k poslouchání kohokoli, jen proto, že "řekl" a je silnější, bez tázání se, zda je dotyčný příkaz správný/legální/zdraví neškodný atd.