Je to slovíčkaření. Ale v zásadě nechci poslušnost samo pro sebe. Dám lepší příklad:
V létě si u babičky hrál syn na písku a nosil si tam v konývce vodu ze sudu a "zaléval svou zahrádku". Naprosto nevinná zábava. Věčně všechny peskující prababička na něj začala asi po dvaceti minutách, co toto dělal, halekat: "Nelej tam tu vodu pořád!" Syn jí neposlechl a dál si hrál. Nevyžaduju od něj, aby byl poslušný. Něco jiného by bylo, kdybych řekla: "další vodu už do písku nelej, protože pak by už nezbyla v sudu žádná voda babičce na zalití jahod." Toto ale nebyl ten případ nebo důvod. Peskující prababička prostě chtěla, aby s tím přestal .