Pawlo, já to vím zcela jistě...A se smíchem mi to potvrzovaly i všechny jeho učitelky.Patřil vždycky všude k nejlepším, ale nikdy nehnul prstem ani o kousek víc, než nezbytně musel. Mohl vyhrávat soutěže, taky občas vyhrával, ale je když ho někdo na ně přilásil a ůdokpalů je na ně. Pak byl i rád, ale sám by nevyvinul úsilí žádný.Učitelé ho označovali za jasnej případ pro víceletej gympl, já si snad dokoc emyslím,že on by ten druhej stupeň už úplně ignoroval, kdoví,jestli by nechodil za školu, měl pocit,že se tam nic novýho neučí,za všechno měl zadarmo jedničky, žádná výzva, nic.ne že by mu to vadilo, ale vrhalo ho to do stavu rezignace, letargie, spaní..
na gymplu se musel přece jentrochu probudit)
Můj mladší syn chodí domů ze školy až večer, ale na otázku,co se učili, mává rukou, za celej rok nemá ani jednu jedna mínus, úkoly píše ve škole, nikdy se na nic nepodívá-a myslím nebo jsem přesvědčená o tom,že taky je řešením víceletej gympl.
Já prostě nechápu,proč nevyužít víc jejich potenciál, proč je zbytečně nechat flákat další roky?