Pawlo,
takhle to myšlený asi nebylo. Já považuju za svou povinnost dětem nabídnout všechny možnosti, který mají a důkladně jim vysvětlit jejich výhody a nevýhody, důsledky jejich rozhodnutí apod..Pokud buud já jako rodič v jejich jedenácti letech přesvědčená o tom, že je pro ně víceletý gymnázium vhodná volba, nejvhodnější, nebudu dlouze disktuovat,11 letý dítě nemá přesnou představu,protě mu to podám tak, že samo pochopí, že to je lepší volba, než zůstat na základce v kolektivu,který ho bude táhnout dolů.Stejně tak budu trvat na tom,aby se vedle školních povinností ještě jinak jazykově vzdělávalo, školní jazyková příprava rozhodně nestačí-a nebudu poslouchat jedenáctiletý dítě, že "ho to nebaví"...Jak te´d obě moje sestry litujou, že je naši víc netlačili do hodin němčiny a ony se na to vykašlaly, daly přednost flákáníčku a naši zas pohodlnosti(...no tak když je to nebaví, že jo..)

když by mi dítě po gymnáziu chtělo jít místo na VŠ třeba na ...co já vím,kuchaře, jasně byhc mu řekla můj názor. Pokud by přesto ve věku cca 20 let trvalo na tom,že chce a chce , myslela bych si svý, ale už bych netlačila, v tom věku je to jejich život.V 11 fakt ne.je to spíš nezodpovědný nechat dítě v tomhle věku o sobě takhle rozhodovat.
Ale jak říkám,třeba byla tvoje dcera natolik zodpovědná, že jsi měla pocit,že si to může sama rozhodovat. Já bych svý nadaný dítě na druhým stupni ZŠ nechat nechtěla. Souvisí to hlavně s úrovní tohoto typu vzdělávání a s kolektivem,ve kterým by se dítě mělo ještě ty následující 4 roky pohybovat..