Aišo, třeba já to vůbec nemyslím takto - jakože zůstávat jen proto, že se to sluší. Jen kvůli dětem a dál se více či méně veřejně nesnášet.

Ale zapracovat na sobě či vztahu, pokud mám nějaký cíl (a tím by společná výchova společných dětí, ev. odpuštění v budoucnu být mohlo).
Protože mě to nepřijde jako normální reakce, vyvolat si dnes v sobě takový pocit hnusu vůči někomu, koho jsem měl ještě včera rád, kvůli něčemu, co se stalo v pravěku...