Zajímavé téma. Ještě zajímavější reakce. Spousta slov o tom co není ničí povinností. Co je a není povinností je z mého pohledu daleko složitější. Osobně cítím, že povinností rodiče je dětem pomáhat a přitom za něj nerozhodovat. Zakladatelka to pojala obráceně. Pomoc jen v té míře, aby jí pokud možno neobtěžovala a k tomu se rozhodla neodsouhlasit synovy rozvod. Z mého pohledu je to pojaté úplně špatně. Samozřejmě, že netuším proč k rozvodu dochází, ale naprosto chápu, že syn má pocit malé pomoci od své rodiny a že to na jeho manželství nějaký vliv mít mohlo. Prvotní příčina to není, ale jednou z příčin třeba jo. To musí vědět on jak to cítí. Pokud si matka myslí, že má právo neodsouhlasit jeho rozvod, (Jak to má chlapec asi provést?) tak musí cítit, že se od ní čekala větší pomoc.
Pro porovnání. Naši tenhle víkend odjeli na statek mé ségry 100 km daleko, aby pohlídali její tři děti 2,5 a 7 let zatímco ona s manželem půjdou na ples. Takže tam přespali, přestože normálně nikam necestují, protože neradi spí jinde než doma. A o tom to je.