Já si tedy "dokonalou matku", která ve mně spolehlivě vyvolává husí kůži, představuju dost jinak.
Už od malička vláčí dítě po místech, kde se vykytují houfy a davy lidí - ideální obchodní centra s dětskými koutky, od útlého věku se zúčastňuje s dítětem všech prospěšných aktivit, tady platí, čím víc, tím líp, doma zásadně nevaří - nají se někde cestou, místo úklidu plynule "přepíná" minimálně ve dvou jazycích, které do dítka hustí už v porodnici, zásadně používá výhradně značkové pleny, dítě obléká zásadně do "značek" bez ohledu na jejich kvalitu a má neotřesitelnou jistotu, že kdesi poblíž se vyskytuje ten chlap, který to spolehlivě zacáluje. To je "prototyp městské matky".

Pak ještě znám "prototyp vesnické matky" - tedy té ideální. Dny tráví přesouváním se mezi sousedkami, kam vláčí děti, které takřka neustále řvou, žebroní bonbóny, případně devastují jakýkoliv prostor, kde se vyskytují. Úderem hodiny, kdy se vyskytne manžel doma, utíká a doma usilovně předstírá, jak je náročné se starat o domácnost. Mezi tím někdy, někde a nějak nakrmí děti - obvykle čímkoliv, čím je někdo pohostí.