My jsme vždycky žili docela skromně, troufám si říct, že jsme tak trochu skrblící. Hlavně nám bylo vždycky líto vyhazovat peníze za "předměty", předražené hadry, jenom proto, že to má nějakou pofidérní značku apod. Takže dceru jsme vedli ve stejném duchu. Dcera ještě chodí do školy, ale už si vydělává na brigádách a co jsme jí nedopřali my(v životě bych jí třeba nekoupila mikinu za 2 litry)tak to si nyní bohatě vynahrazuje za své peníze a je schopná si za celoměsíční plat koupit jedny blbý boty.