Jsou různé způsoby vyrovnávání se se situacemi.
Jeden je nevěrníka
a
, nelitovat a uspořádat si svůj život znovu po svém. Nebo ho nevykopnout, protože mě z různých důvodů k němu váže něco víc, co nemůže ani nevěra ani paralelní vztah ani nemanželské dítě přetnout, ale UVĚDOMOVAT SI, co a proč dělám, a nehroutit se z toho.
Blbý je ten druhý způsob: vykopnout ho a zhroutit se, nebo ho nevykopnout ale nechat potlačené emoce, aby se projevily třeba ve formě rakoviny.
Já tu psala o tom prvním způsobu: vědomě si zvolit, že ani v mně nenakloněné situaci nebudu "za oběť", a podle toho se zachovat. Čím víc si člověk uvědomuje, že se fakt může stát COKOLI, tím spíš je na nenadálé situace připraven (popř. čím víc je jimi z předchozího života "otužen"
).