Mám nevlastní děti (přítelovy). Jsou tak strašně jiní, než jsem byla já, že inspirovat se moc nelze. Samozřejmě srovnávám, taky si toho z dětství hodně pamatuju, ale u nich je všechno hodně jinak. Já byla neprůbojná, zakřiknutá holka. Platilo na mě, když se na mě někdo hůř kouknul . Oni jsou pravý opak. Když je chce přítel trochu srovnat, musí fakt zakřičet, aby ho vůbec vnímaly. je to taky tím, že nejsou jen u nás, mají dvě rodiny, v každé mohou nebo naopak nesmějí něco jiného...